NOČNÍ KUB

Jelikož ve městě nikoho nezná a nemá co na práci, rozhodne si najít nějaké přátele s pomocí alkoholu, díky kterému bývá vždy o dost přátelštější. Jeden z barmanů v hotelovém baru ji poradil, pár klubů, kam by mohla dnes večer zajít a nabídne ji, že půjde s ní. Rozhodne se přijmout jeho nabídku, oblékne si na sebe trochu vyzívavější šaty, protože dnes večer nehodlá zůstat sama, poupraví si makeup, dá si v baru ještě pár panáků, aby měla již na začátku trochu lepší náladu a vyrazí do klubu.
K jejímu překvapení je v klubu již při jejím příchodu poměrně živo a rovnou tedy zamíří na bar, kde se téměř hned seznámí s patou lidí, kteří ji vezmou mezi sebe. Dá si s nimi pár drinků a následně se přemístí na parket, aby si trochu zatancovali.

Už opět večer nemá co dělat a tak se rozhodne, že je na čase, aby si připomenul staré časy, kdy chodil do klubů s přáteli a domu se vracel k ránu. Ve městě si jich sice prozatím moc udělat nestihl, avšak to mu nebrání k tomu, aby to dnes večer změnil. Oblékne si roztrhané džíny, tričko a vyrazí do prvního klubu, který mu poradí. Při nejhorším půjdu jinam. Jakmile vejde do klubu, všimne si, kolik lidí se nachzí na parketu a všimne si povědomé dívky. Chvíli ji pozoruje a přemýšlí, odkud ji zná. Co by v tomhle baru dělala princezna? Uvědomí si, že mu připomíná Belgickou princeznu, kterou viděl naposledy před pár lety. Nakonec mu to nedá a rozhodne se jít za ní, aby ji aspoň poznal, protože se mu zdá, že i kdyby se mýlil, mohla by s ní být zábava. Ahoj, neznáme se náhodou? Zeptá se dívky.

Skvěle se baví s novými přáteli a užívá si uvolněného pocitu, který má především díky alkoholu ve své krvi. Tancuje do rytmu hudby, která se rozléhá klubem, směje se a úplně zapomíná na to, že ještě před hodinou téměř nikoho neznala. Překvapí ji však, že za ní přijde kluk, který se jí kupodivu zdá povědomý. Tu tvář jsem někde viděla. Pokusí si vzpomenout, odkud toho kluka zná a jakmile se zeptá, zda se náhodou neznají, je jí jasné, že se již museli někde setkat. Ahoj, podle mě se určitě známe. Zasměje se, ale nemůže si vzpomenout, co je vlastně zač. Možná kdyby byla trochu více střízlivá, její paměť by fungovala mnohem lépe. Nebude to to princ? Ale co by tady dělal sakra princ? Přemýšlí a nakonec se rozhodne, že hádání přenechá jemu. Já jsem Camille. Představí se. Nemáš chuť na panáka? Mají tady výbornou tequilu. Chytne ho za ruku a než cokoliv stačí říct, už ho táhne k baru.

Rozhodne se zajít za povědomou dívkou s nadějí, že si vzpomene, odkud ji vlastně zná. Potěší ho, když mu i dívka řekne, že by se odněkud přeci jenom znát měli a on si nemusí připadat jako úplný vůl. Já jsem Victor. Sdělí jí také své jméno hned poté, co se mu představí a uvědomí si, že i její jméno je mu povědomé. Nejsi náhodou z Dánska? Zeptá se nejistě. Nemůže na ni hned vybalit, že je podle něj princezna, avšak kdyby byla, hned by mu to dávalo smysl. Co by tu vlastně dělala? Panák zní fajn. Pokrčí rameny, ale v tu chvíli ho už Camille táhne k baru, kde jim objedná tequilu.

*Nechá ho přemýšlet, odkud se vlastně znají, protože alkohol jejímu vzpomínání zrovna nenapomáhá.* /Victor, Victor, to mi něco říká./ *Prekvapí ji, když sám od sebe uhodne zemi, ze které pochází.* Jo, jsem z Dánska. *Prikyvne.* A ty jsi? *Zeptá se, protože jediná země, která ji momentálně napadá je Brazilie a na to se ji zdá až moc hezky. Rozhodne se ho pozvat na panáka a v zápětí ho už táhne k baru, ani nečeká na jeho souhlas, protože panáky s ni se zkratka neodmitaji.* Takže na dnešní večer. *Pronese přípitek poté, co jim barman da dva panáky tequily a kopne ji do sebe jako nic.*

*Jakmile mu potvrdí, že je z Dánska, je mu hned jasné, o koho se jedná a věří, že by se mohl bavit aspoň z poloviny tak, jak se bavil s Catie.* Takže jsi to ty Mary. *Schválně ji nazve jejím prostředním jménem, které běžné nepoužívá, aby ji nemusel nazývat princeznou.* Já jsem z Itálie. Neříkej, že si mě nepamatuješ. *Usklibne se, protože si už i on začíná pamatovat na ty nudné formální shledání jejich rodin, pri kterých společně umírali nudou.* Na dnešní večer, který rozhodně nebude tak nudný, jako ty, při kterých jsme se dříve viděli. *Dodá k jejímu pripitku a vypije svého panáka.* Divím se, že si tu skleničku zvládla vypít i bez toho, abys mě polila. *Poškárlí ji.*

*Nemůže věřit svým vlastním uším, že ji právě nszval jejím prostředím jménem.* Ještě jednou mi řekneš Mary a slibuji ti, že pocítíš můj podpatek mezi svýma nohama. *Pošeptá mu výhružně, protože nesnáší, když někdo používá její prostřední jméno v jakémkoliv tvaru.* Já si to myslela, teda Itálie a Brazílie, to je dost podobný. *Mávne rukou.* Ale pamatuju si tě Vici. Na tebe se jen tak zapomenout nedá. *Mrkne na něj a zatáhne ho k baru, kde si daji prvního panáka.* Tak si dej bacha, aby tak neskončil ten druhy. *Uchechtne se a objedná jestě jedny. Svůj panák do sebe v rychlosti kopne, chytne ho za ruku a míří opět na parket.* Zatancujeme si. *Usmeje se cestou.*

*Nad nejí výhružkou se pousmeje.* Nějaká agresivní, nemyslíš? *Zeptá se jí na vlastnost, o které si je jistý, že si na sobě již dávno musela všimnout.* Vážně si ze mě malém udělala Brazilce? *Vykulí na ni oči, ale zároveň ho těší, že si na nej konečně vzpomnela. U baru si vzpomene, jak ho při návštěvě u nich doma omylem polila vínem, což byl způsob, kterým se vlastně seznámili.* /Páni, ta dneska nějak jede./ *Sleduje, jak do sebe kopne další panák, což udělá také a nechá se táhnout na parket.* Co tady vlastně děláš? *Zeptá se ji, mezitím co začnou tancovat do rytmu hudby.*

Já a agresivní? Ani náhodou. *Uchechtne se, jakoby prave rekl naprostý nesmysl, protože nic takového by si v životě nepřiznala.* Ale no tak, Brazílie je krásná země. *Mrkne na nej, jako by mu vlastně ve výsledku složila kompliment. Zajde s ním k baru a po dvou panácích pokračují na parket.* Hádám, že jsem tu ze stejného důvodu jako ty... mířím do vězení. *Protočí panenkama a v tu chvíli dostane úžasný nápad.* Počkej chvilku a sleduj mě. *Usměje se a s pomocí dvou kluků ve svých podpatcích vyleze na stůl, po kterém začne tancovat.* /Páni, je tu fakt hezky výhled./

*Nad její reakcí po jeho obvinění se zasměje.* Brazílie je možná hezká, ale na Itálii nemá. *Uchechtne se. On sám je na svou zemi hrdý. Ne sice tak moc, že by ji chtěl vládnout, ale i tak má Itálii rad. Na parketu se ji zeptá na důvod, co tu vlastně dělá a její odpověď ho překvapí. Možná ze ho to mohlo napadnout, avšak dnes večer neplanoval myslet na školu a užívat si.* Tak aspoň v tom vězení budeme trčet spolu. *Uchechtne se a muže mít aspoň klid, že zná aspoň jednoho svého potencionalního spolužáka.* Cože? Ty jsi blázen. *Sleduje ji, jak leze na stůl.* /Ta holka je magor./ *Pomysli si a jakmile začne tancovat, vytáhne mobil aby ji mohl natočit.* /Aspoň nějakou vzpomínku bude mít./

*Může být rada, že ho potkala. Škola ji desila a to, že tam vubec nikoho nezná ji na natesenosti ani trochu nepřidávalo. Jeho označení za blázna naprosto ignoruje.* /Kdo v dnešní době není blázen?/ *S úsměvem na tváři vyleze na stůl a Victoruv mobil během svého tance vůbec nevnímá, protože se mezitím kolem stolu sešlo poměrně dost lidi, kteří ji sleduji. Od jednoho kluka dostane dokonce flašku čehosi, ze které se bez váhání napije a připadá si, jako by byla hvězda. Chvíli se po stole prochází a dělá všemožné kreace, když v tom ji uklouzne podpatek a ona spadne Victorovi přímo do náruče.* Viděl si to? Letěla jsem. *Zasmeje se a pak si uvědomí, jaké by to bylo kdyby ji nechytil.* Děkuju. *Zadivá se mu do očí a následně na jeho rty. Po pár vteřinách se neudrží a políbí ho.*

*Sleduje ji, jak tancuje a stole a při tom ji i natáčí. Zdá se mu, že se skvěle baví a nemá ani při nejmenším v plánu ji kazit zábavu. Jakmile si všimne smeknutí jejího podpatku, pokusí se ji chytit a uleví se mu, když mu dopadne přímo do náruče.* No viděl jsem to. *Uchechtne se a je rad, že se stále baví. Po jejím poděkování se ji zadiva do těch jejich modrých oček, ale i tak ho překvapí, když ho políbí. Nakonec ji však začne polibek oplácet a jen doufá, že to nebude chyba, když se ve škole budou mít vydat každý den. Postaví ji opět na nohy a opět ji políbí. Cítí z ni sice lehce alkohol, ale to mu ani trosku nevadí.*

Začíná mu být vděčná, že ji chytil a nechce si ani představovat, co by se stalo, kdyby tu nebyl. Chytil by mě někdo jiný? Nebo bych se teď válela na zemi se zlomenou nohou? Zadívá se mu do těch jeho modrých očí a následně i na jeho plné rty, které ji přímo vyzívají k tomu, aby ho políbila. Neodolá mu a políbí ho. Nemyslí na to, co bude následovat a užívá si chuti jeho rtů. Pojď se mnou. Můj hotel je kousek. Zašeptá mu, když opět stojí na nohou. Vezme ho za ruku a míří s ním do hotelu, ve kterém přebývá.

Polibek s ní si užívá a nijak neřeší, co bude dál. Sice se s Cami zná a tak doufá, že to co dělá nijak nezkazí jejich vztah. Její pozvání k ní na hotel ho trošku překvapí, ale uvědomuje si, že kdyby byla střízlivá, nejspíše by to tak snadné nebylo. Než nad tím však začne přemýšlet, Camille ho chytne za ruku a vede ho k sobě do hotelu, kde si to spolu rozdají a Victor se poté od vytratí tak, jak to má ve zvyku.